.. Sometimes you gotta fall before you fly ..

I don't believe in luck, i believe in grace.

V lese, v barech i v noci u postele.

12. prosince 2012 v 11:54 | Žába.
Toto téma se mi perfektně hodí. Po mé diskuzi s babičkou jsme přišly na to, že obě víme, že na tohle téma bych mohla napsat článek. Tak se do něj pouštím. Po mém těžkém přemlouvání se, necelé 3 hodiny mám v klíně notebook, a pořád přemýšlím. Neustále mě vyrušovala televize. Znáte to, Dr. House, Partička, a musela jsem se zasmát, jelikož vím, že tento článek mi zničí mou perfektní náladu. Tak abych začala. Sice, nerada o tom píšu, protože ..
Zkrátka si o sobě akorát myslím, že jsem psychopat, je složté o tom mluvit, když na světě jsou lidé, kteří si z vás udělají absolutní idioty.
Noční tvory můžeme rozdělovat na různé skupiny. Je jich celkem dost, ale zmíním se alespoň o některých, se kterými mám největší zkušenosti.
Již 3,5 roku bydlím u prarodičů. Bydlíme na samotě u lesa. Jsme zezadu obklopení lesem. Od malička jsem měla takový divný pocit, že ze strže vyskočí srna, a proskočí nám oknem. Denně tím lesem chodím kilometr na autobus, když jezdím do školy. Jelikož je zima, změněný čas, tak je v 6 hodin ráno tma že? Představte si jít tím lesem. Není vám už jen z té představy divně? Ještě že mám maličkou baterku - svítilničku tak si mám jak svítit, ale ten pocit, že je někdo schovaný za stromem, a "vybafne" na vás je příšerný, ten pocit, že vás celou cestu někdo sleduje, že může odkudkoliv něco vyskočit, a přemýšlet nad tím, že doopravdy něco takového v lese může být .. ale stejně na ten autobus chodím.
Další noční tvorové? Vymetači barů, já, srnky které rády běhají přes silnici a podobně, ale především (v mém psychickém životě existují), Ti, co mě mají velmi rádi, co mě třeba i rádi doprovází, pronásledují. Nemůžu jistě určit, co to je, je to jen má hloupá myšlenka? Nebo holý fakt? Netuším, usínám s pocitem, že stejně v noci bude stát naproti posteli, a bude se dívat jak spím. Zkrátka a dobře, něco mě pronásleduje, a věřím v duchy. Pomáhá mi hlavně to, na to nemyslet, nemluvit moc o tom, protože pak je klid. I tak mám pocit, že to tam je, ale já se v hlavě přemlouvám, a nikde nic není. Jen nerada zůstávám v noci někde sama.
Myslete si co chcete, je to vaše věc, ale můj život ..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Veronike Lucker Veronike Lucker | Web | 12. prosince 2012 v 12:08 | Reagovat

No vzkutku je článek napsán dobře. :-)
Líbí se mi tvůj styl psaní. Jinak zažívám to samí, bydlí kousek od města, ale když chci jít na autobus jdu parkem, kde jsou samí bezdomovci, zloději,.. Mám stejnej pocit, jako když ty chodíš lesem. :-)

2 killer girl killer girl | Web | 12. prosince 2012 v 13:41 | Reagovat

Krásný článek nejvic dobře pojatý :)

3 mujzivot-nininka mujzivot-nininka | E-mail | Web | 12. prosince 2012 v 21:18 | Reagovat

Krásný blog, jen jedna rada zkus téma maličko  zkrátit ono se to moc nechce číst

4 call-me-alex call-me-alex | Web | 12. prosince 2012 v 21:24 | Reagovat

Jujky ;) a pak kdo tady umí psát :p Líbí se mi to! Četl jsem to asi 7x ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama