.. Sometimes you gotta fall before you fly ..

I don't believe in luck, i believe in grace.

Vzpomínky na minulost. -

15. května 2011 v 15:32 | Žába. |  Žá Ba - Píše, čte a vidí*
Omlouvám se, že píšu pozdě, ale včera jsem byla vážně unavená, a proto jsem se s Vámi nemohla podělit o mé zážitky ze včera, tak je sem napíšu teď :) .

Vstávala jsem jako každý víkend v 11.°° hodin ráno. Udělala jsem si výbornou snídani. >Krupicovou kaši< .. samozřejmně přiznávám, bylo mi po ní zle. Ale protože krupičku mám ráda, tak jsem si jí udělat musela. Ale co do toho. Jen co jsem se podívala na mobil, hned jsem tam měla SMS, jestli půjdu dneska ven. Koukla jsem z okna, rozzářili se mi očka a kejvla jsem, dneska určitě. Venku bylo nádherně, a proto jsme se domluvili na půl čtvrtou. Mezi tím, jsem se učila, uklízela jsem, vařila .. jéje. Vaření. Škrábání brambor. Když jsem tak škrábala, z ničeho nic se mi v hlavě mihla vzpomínka. Vzpomínka na mládí, a celou dobu na ní myslím a kladu si otázku, proč mě to teď tak popadlo ? Chtělo se mi brečet. Mám se o ní s Vámi podělit ? Dobrá ..

Kdysi, když mi bylo asi 5 let, přestěhovali jsme se do Markvartic. Je to kousek od Českého Krumlova. Do jednoho domu, který byl v polorozpadlém stavu. Jak a co tam bylo, to si nepamatuji. Ale ta vzpomínka byla, když jsem si vybavila můj a sestry pokojíček, půdu, sklep, koupelnu, ložnici .. prostě celý dům zevnitř. Když si to tak vybavím, třeba obývací pokoj, tak se tam vidím, jak se starám o želvu Žofku. Nebo jak sestra sedí pod Vánočním stromečkem, a rozbaluje dárky. Ale když si vzpomenu, jaký jsem měla dětství, a vidím se v našem pokojíčku. Je mi vážně k breku. Ani nevím, proč se mi to mihlo v hlavě, ale myslím si, že to bylo úžasný dětství. Ale nevím, jestli mamce odpustím, že jsme se odstěhovali od Davida (nevlastní táta) myslím že to tam bylo dobré. Jo, připouštím, denně se živit čínskýma polévkama, haluškama, a suchým chlebem, a pila jsem jen obyčejnou vodu z kohoutku, tomu se říká chudoba, ale co jsme v tý době měli dělat ? I když vím, že teď se mám mnohem líp, oproti tam tomu se mám vlastně jako princezna, ale, někdy mi opravdu chybí ten pohled ze schodů do obýváku, bungry na skříních, na půdě, sedět vedle vany v kopkách špinavého oblečení a poplakávání si, že chci od tamtud pryč. Ta představa, že .. bez mobilu, počítače, internetu .. jsem dokázala být. Divné, ta představa, že teď mám notebooka, dotykový telefon(který si musím nechat dát spravit), internet, na kterém jsem den co den. Ne, že bych se chtěla vrátit, to ne, ale .. podívat se jak to tam teď vypadá. No tak, sakra, proč jsem si na to po 3 letech najednou vzpomněla ? Vždyť si teď nemám na co stěžovat, a myslím si, že se mám báječně. Mám úžasný bydlení s prarodičemi, mám teplé jídlo, teplou vodu, všude uklizeno, místo bungru velkou postel, hromadu fotek, a krásné vzpomínání :) ..



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Myshella Biersack Myshella Biersack | Web | 15. května 2011 v 22:16 | Reagovat

Neviem prečo, ale dosť ma baví čítať tvoje články. Dávaš do nich kúsok zo sebaa to je skvelé :) Hm.. Mňám krupica.. Tú zbožňujem, ale potom mýám horzné krče na bruchu, neviem prečo :/ Tak ju račej nejem. Ja som si tiež dneska spomenula na moje detstvo, keĎ som sa ako malá kúpla aso sesterkou, hrávali sme sa. Stavali stany (také, že sme spojili veľa diek a koebrcov) a hrali sa tam. To je asi tým, že človek dospieva a niekedy by som chcela vrátiť ten čas.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama